Letos nás oslovil Jirka Peterka, který byl přihlášen a odřekli mu spoluhráči. Se Sůšou jsem se 35. ročníku turnaje zúčastnil poprvé. Pořadatelé si pořádně mákli a skvěle turnaj připravili. Z přihlášených 12 trojek nakonec přijelo 10 a ty byly rozděleny na dvě skupiny. Postupovali jen dva. Hráli jsme na dva smečaře, nahrávka z prostředka. První zápas byla pohoda. Druhý zápas proti Zruči (Hána, Vaňourek, Rychlý) jsme získali lepší remízu. Třetí zápas jsme porazili Petra Stehlíka ze Zruče 2-0. Poslední zápas nás čekala Žihle, posílena o Kubu Bočka ze Zruče. V přímém souboji o postup z prvního místa jsme zvítězili snadno 2-0. V semifinále nás čekal Čenda tým, vítěz tří posledních ročníků. První set jsme urvali až v koncovce a druhý snadno 10-6. Ve finále jsme narazili na hlavní pořadatele Milana Smolu 2x. Všichni diváci fandili samozřejmě domácím, takže celý zápas peklo (vlajky, transparenty, mikrofon). První set byl vyrovnaný a za stavu 9-9 Jirka Peterka chladnokrevně zahrál vítěznou patu, s kterou nikdo nepočítal. Druhý set už jsme vedli 5-2 a vypadalo to na pohodové vítězství. Soupeř se však vzpamatoval a dokonce vedl 6-5. Pak jsme ovšem zabrali a vyhráli 10-7. Na turnaji bylo 29 sponzorů, takže jsme ceny nemohli unést. V soutěži o Hradecké prase se hrálo o míč Gala. Ze 40 přihlášených pouze z podání dali dva nohejbalisté a žena. Ve finále míč získal hráč Zručského ,,C“. Třetí skončil Kubín z Varů se Součkem a Kopeckým ze Žatce. Čtvrtá byla Žihle. Milan Smola mě vyhlásil nejlepším hráčem turnaje, čehož si v konkurenci deseti ligových hráčů moc vážím.